Zákulisí paralympiády: Žádný vítěz nevznikne sám od sebe
Ani v individuálních sportech nevzniká vítěz jen sám od sebe. Za sportovcem vždy stojí trenér a několik dalších odborníků, nemluvě o rodině. GOJYSK.com se v paralympijské vesnici setkal s otcem cyklisty Martina Heggelunda.
Uprostřed rozhovoru náhle zazvoní telefon a Mogens Heggelund se omluvně ptá, zda může hovor přijmout. Je to jeho syn Martin, který právě dokončil trénink a teď potřebuje vědět, kde má dlouhé kalhoty.
To je dobrý příklad toho, proč Mogens Heggelund přijel na paralympijské hry 2024 v Paříži. Jeho syn Martin Heggelund, který závodí v paracyklistice, má mozkovou obrnu. Všechno zvládne sám, ale chce to víc času a energie, a proto je tu Mogens, aby mu pomáhal se všemi praktickými záležitostmi a Martin se tak mohl soustředit na to nejdůležitější: co nejrychlejší jízdu na kole.
Ti dva tvoří tým už dlouho. Samozřejmě hlavně kvůli tomu, že jsou otec a syn, ale Martin Heggelund se posléze do cyklistiky zamiloval. Bylo to během tandemové jízdy do Paříže v roce 2018, aby viděl konec Tour de France. Teď je v Paříži nejen jako divák, ale i jako sportovec, a zatím má skvělou zkušenost.
„Bylo to neuvěřitelné, zahajovací ceremoniál byl obzvlášť velkolepý. Už když jsme společně opouštěli paralympijskou vesnici a vystupovali z autobusu na Champs-Élysées, tak tam byla mimořádná atmosféra. Všichni dobrovolníci nás povzbuzovali. To na nás opravdu velmi zapůsobilo,“ říká Mogens Heggelund.
PROFESIONÁLNÍ NASTAVENÍ
Mogens Heggelund odešel před dvěma lety do důchodu, a tak mohl svému synovi s přípravou na paralympijské hry pomoci ještě více. Obzvláště na něj zapůsobilo, jak profesionální parasporty jsou.
„Máme naplánované, kdy by měl Martin odpočívat, co by měl jíst a jak a kdy by měl trénovat. Nemyslím si, že je v tomto ohledu mezi nehendikepovanými sportovci a parasportovci velký rozdíl. Proto jsem také získal obrovský respekt ke všem ostatním, kteří tady jsou. Viděl jsem, kolik tvrdé práce za tím je,“ říká Mogens.
Speciální tříkolka, na které Martin jezdí, se také těžko sháněla, protože je vyrábí jen velmi málo výrobců a stojí mezi 60 000 a 70 000 dánskými korunami.
„Samozřejmě pro nás jako rodinu byla cyklistika drahá a bez pomoci mimo jiné sponzorů by to nešlo,“ říká Mogens.
DOBRÁ ZKUŠENOST
Martin Heggelund se na paralympijských hrách představí 4. září a 7. září a nutně nepatří mezi medailové favority. Proto je to pro něj spíš o té zkušenosti.
„Mým cílem je, aby Martin získal dobrou zkušenost a pocit, že udělal maximum. S tím budu spokojený. Jestli skončí v TOP 15, to uvidíme. Pár dní před závodem si sedne se svým trenérem a stanoví si ambiciózní, ale realistický cíl, za kterým pak půjde,“ říká Mogens.